Občan a větrné elektrárny

Jistě již mnohý obyvatel Vysočiny byl postaven před otázku zamýšlených staveb větrných elektráren. A jistě si položil otázku: "Mám vůbec nějakou šanci, aby můj názor někdo bral v potaz?". Cílem tohoto článku je podat stručný nástin hlavních možností občanů vyjádřit se k záměru staveb větrných elektráren a je nutno podotknout, že na tomto prostoru nelze v úplnosti zohlednit konkrétní situaci v dané obci, ani podat vyčerpávající informace o všech podrobnostech konkrétních řízeních. Je ponechán stranou také problém majetkoprávní újmy, která může vlastníkům sousedních nemovitostí vzniknout poklesem cen nemovitostí v důsledku staveb větrných elektráren. Uplatnění náhrady majetkové újmy by bylo předmětem občanskoprávního soudního řízení. Zaměřme se zde však na řízení, která stavbám větrných elektráren předcházejí.

V prvé řadě je třeba říci, že jakákoli stavba musí být v souladu s územním plánem, který je schválen pro území dané obce a který stanoví způsob využívání území. Stavba větrných elektráren je přípustná pouze na ploše, která je pro takový způsob využívání vytyčena v územním plánu. Bereme zde v potaz pouze situaci, kdy je pro území obce schválen územní plán. Pokud je záměrem postavit takovou stavbu např. na ploše, označené v dosavadním územním plán jako plocha zemědělská, bude třeba provést změnu územního plánu.

Změna územního plánu probíhá v několika etapách. Zaměříme se na možnosti, které mají občané obce, případně vlastníci dotčených nemovitostí, v jednotlivých etapách. První etapou je zadání změny územního plánu. Návrh tohoto zadání musí být zveřejněn a vystaven k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů ode dne vyvěšení oznámení o jeho nadcházejícím projednávání na úřední desce. Každý může proti tomuto návrhu uplatnit své připomínky. K návrhu se mohou vyjádřit a uplatnit své požadavky orgány ochrany přírody a krajiny, v našem případě i orgán zemědělského půdního fondu, případně další dotčené orgány, dále krajský úřad a sousední obce. Připomínky "každého" nemusí být nezbytně zapracovány do návrhu zadání, vzhledem k tomu, že zadání územního plánu schvaluje zastupitelstvo obce, je na jeho zodpovědnosti, jak s připomínkami naloží. Podněty sousedních obcí a požadavky dotčených orgánů však obecní úřad do návrhu zadání musí zapracovat.

V druhé etapě obecní úřad může vypracovat koncept územního plánu, v takovém případě dochází k veřejnému projednání konceptu územního plánu, místo a čas musí být zveřejněn nejméně 15 dnů předem. Ještě 15 dnů po veřejném projednání může každý uplatnit své připomínky, vlastníci pozemků a staveb, dotčených návrhem stavby větrné elektrárny a zástupce veřejnosti mohou uplatnit své námitky. Pozor, k později uplatněným námitkám ani připomínkám se nepřihlíží. Také sousední obce mohou do 15 dnů od veřejného projednání uplatnit své připomínky z hlediska využití navazujícího území a o svých připomínkách informují také krajský úřad. Na základě projednání konceptu se vyhotoví pokyny pro zpracování návrhu územního plánu, které se musí vypořádat s podanými připomínkami a námitkami, ať již kladně nebo záporně.

Jak již bylo zmíněno, v této etapě může námitky uplatnit i zástupce veřejnosti. Může jím být fyzická nebo právnická osoba, pokud ji zmocní nejméně 1/10 občanů obce s méně než 2.000 obyvateli nebo nejméně 200 občanů příslušné obce, kteří uplatňují věcně shodnou připomínku k návrhu popřípadě konceptu územního plánu. Zmocnění zástupce veřejnosti se dokládá listinou, splňující náležitosti dle § 23 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Zástupce veřejnosti je postaven na roveň vlastníkům dotčených nemovitostí.

V třetí etapě se na základě zadání územního plánu nebo pokynů pro zpracování návrhu územního plánu vyhotoví návrh územního plánu. Poté, co se k návrhu musí vyjádřit krajský úřad a svá stanoviska mohou vyjádřit dotčené orgány a sousední obce, koná se veřejné projednání výsledného návrhu územního plánu. Návrh musí být opět 30 dnů předem vystaven k veřejnému nahlédnutí. Nejpozději při veřejném projednání může každý uplatnit své připomínky a vlastníci dotčených nemovitostí, případně zástupce veřejnosti mohou uplatnit námitky. Tyto osoby musí být na možnost uplatnění námitek upozorněny, stačí však upozornění veřejnou vyhláškou. Pokud však dotčené osoby upozorněny nejsou, neznamená to prodloužení lhůty k uplatnění námitek. V námitkách musí uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezit území dotčené námitkou (tj. např. předložit výpis z katastru nemovitostí, kde je zapsaný jako vlastník pozemku, který může být dotčen předpokládanou výstavbou elektrárny, uvést parcelní čísla a katastrální území pozemků, na kterých se má elektrárna stavět, a to raději všech pozemků v úvahu přicházejících, a v odůvodnění např. majetkové znehodnocení pozemku, negativní vliv životní prostředí, apod.). Námitky se musí podat písemně, musí obsahovat identifikační údaje osob, které námitky podávají a podpis těchto osob. Pořizovatel (tj. obecní úřad) ve spolupráci s určeným zastupitelem zpracuje návrh rozhodnutí o námitkách. O námitkách rozhoduje zastupitelstvo obce a toto rozhodnutí včetně odůvodnění je součástí rozhodnutí o vydání územního plánu, o kterém rovněž rozhoduje zastupitelstvo obce.

Proti rozhodnutí o vydání územního plánu lze podat podnět k přezkumnému řízení, a to u krajského úřadu, podání podnětu však není zahájením řízení. Pokud krajský úřad dojde k závěru, že lze mít důvodně za to, že územní plán byl vydán v rozporu s právními předpisy, zahájí přezkumné řízení. Lhůta, kdy tak může učinit je tři roky od účinnosti územního plánu.

Pokud již byl vydán územní plán, který odpovídá záměru stavby větrné elektrárny, další možností pro vyjádření stanovisek širší veřejnosti i vlastníků dotčených nemovitostí bude řízení o vydání územního rozhodnutí. Pomineme situace, kdy pro dané území byl vydán tzv. regulační plán, který může nahradit v řešené ploše a ve schváleném rozsahu územní rozhodnutí.

Územní rozhodnutí vydává místně příslušný stavební úřad. Účastníky územního řízení jsou vedle žadatele a obce, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn, vlastník pozemku, kde má být větrná elektrárna postavena, případně ten, kdo má k tomuto pozemku jiné věcné právo (např. zástavní právo, právo odpovídající věcnému břemeni), dále osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být přímo dotčeno. Je přitom třeba brát v potaz nález Ústavního soudu, publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 96/2000 Sb., dle kterého se považuje za sousední pozemek nejen ten, který má společnou hranici s pozemkem, kde bude stavba probíhat, ale pojem sousedství chápe šíře, a to tak, že zahrnuje i další sousedy, protože účinky staveb se neprojevují jen v hranicích stavebního pozemku.

Stavební úřad je povinen veřejně oznámit zahájení územního řízení a nařízení veřejného ústního jednání nejméně 15 dní před tímto jednáním. Ovšem pokud je již pro dané území schválen územní plán, nejsou účastníci kromě žadatele a obce informováni jednotlivě, ale pouze veřejnou vyhláškou. Nejpozději na veřejném jednání mohou být uplatněny námitky účastníků řízení, případně připomínky veřejnosti, účastník řízení na musí být upozorněn způsobem, jakým byl informován o ústním jednání. Účastník řízení musí v námitce doložit své postavení účastníka a uvést důvody podání námitek. Zde je třeba poznamenat, že k námitkám, o kterých již bylo rozhodnuto při vydání územního plánu se nepřihlíží. O námitkách rozhoduje v zásadě stavební úřad až v územním rozhodnutí, v tomto rozhodnutí i vyhodnotí připomínky veřejnosti.

Žadatel musí připojit k žádosti o vydání územního rozhodnutí posudek vlivů na životní prostředí, o vydání tohoto posudku jsou účastníci informováni a tento je také spolu s příslušnou dokumentací zveřejněn.

Účastník řízení se může odvolat proti územnímu rozhodnutí do 15 dnů ode dne oznámení územního rozhodnutí. Pokud je v obci vydán územní plán, oznamuje se účastníkům (kromě obce a žadatele) pouze veřejnou vyhláškou, proto je třeba pro zachování lhůty sledovat vyvěšení takového územního rozhodnutí. Odvolání se podává u stavebního úřadu, který stavební povolení vydal. Ten může plně vyhovět odvolání sám, pokud tím nemůže být způsobena újma žádnému účastníkovi, nebo věc předá krajskému úřadu.

Územní rozhodnutí může nahradit veřejnoprávní smlouva, kterou uzavře stavební úřad s žadatelem. Souhlas ovšem musí vyslovit jednak dotčené orgány (např. orgán ochrany přírody apod.) a rovněž také všichni účastníci územního řízení. Bez tohoto souhlasu smlouva nenabude účinnosti a stavební úřad přistoupí k územnímu řízení. Soulad veřejnoprávní smlouvy s právními předpisy (a to i s předpisy týkajících se životního prostředí) může přezkoumat krajský úřad z moci úřední a pokud zjistí rozpor s právními předpisy, může takovou smlouvu nebo její část zrušit.

Ke stavbě větrných elektráren vyšších 10 m je třeba ještě stavební povolení. V samotném stavebním řízení je okruh účastníků řízení obdobný jako v územním řízení.

Stavební úřad musí informovat účastníky řízení o zahájení stavebního řízení, a to nejméně 10 dní před ústním jednáním a upozorní je, že své námitky mohou uplatnit nejpozději při tomto ústním jednání, jinak k nim nebude přihlížet. Pokud se ústní jednání nekoná, stanoví stavební úřad lhůtu alespoň 10 dní pro uplatnění námitek účastníků, po uplynutí této lhůty k námitkám nepřihlíží. Platí zde navíc omezení, že pokud námitka účastníka mohla být uplatněna již při územním řízení a účastník námitku neuplatnil, nebude k této námitce přihlíženo. Toto ustanovení klade nároky na jistou bdělost případných účastníků stavebního řízení, neboť si nemohou argumenty a námitky proti stavbě větrných elektráren šetřit až na stavební řízení! Stavební úřad navíc může oznamovat účastníkům řízení (kromě stavebníka) pouze veřejnou vyhláškou.

Námitky účastníků mohou směřovat proti projektové dokumentaci, způsobu provádění (např. dle § 160 stavebního zákona je zhotovitel stavby povinen zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí), proti užívání stavby (stavební úřad je dle § 111 odst. 2 stavebního zákona povinen ověřit účinky budoucího užívání stavby, účastník může vznést námitku narušení pohody bydlení apod.), ale mohou vznést námitky i proti požadavkům tzv. dotčených orgánů (např. orgánů ochrany přírody apod.).

Pokud se o námitce účastníci stavebního řízení nedohodnou, rozhodne o ní stavební úřad na základě technických norem, závazných stanovisek dotčených orgánů (postup např. pro orgány ochrany přírody je stanoven v Metodickém pokynu ZP11/2005 Ministerstva životního prostředí) a na základě obecných požadavků na výstavbu. Pokud má námitka občanskoprávní povahu, která se netýká existence práva nebo rozsahu vlastnických práv (např. snížení tržní hodnoty sousední nemovitosti, obtěžování souseda apod.), stavební úřad si o ní učiní úsudek a rozhodne o věci. O námitkách účastníků rozhoduje stavební úřad ve stavebním povolení. Také stavební povolení se může doručovat účastníkům řízení, kromě stavebníka, veřejnou vyhláškou. I ve stavebním řízení může být uzavřena veřejnoprávní smlouva za podobných podmínek, jako v územním řízení.

Stavební povolení má povahu správního rozhodnutí, je tedy možné proti němu podat do 15 dnů od oznámení rozhodnutí odvolání. Úprava odvolání je obdobná s odvoláním proti územnímu rozhodnutí.

Vedle opravných prostředků v rámci správního řízení je možné rozhodnutí správního orgánu napadnout správní žalobou. Jednou z podmínek pro její úspěšné podání je však vyčerpání opravných prostředků v rámci správního řízení. Tuto žalobu může podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti.

Je možné též k soudu podat návrh na zrušení územního plánu jako opatření obecné povahy, pokud navrhovatel byl na svých právech tímto opatřením zkrácen. Pokud je podle zákona současně oprávněn ve věci, ve které bylo opatřením obecné povahy užito, podat ve správním soudnictví žalobu nebo jiný návrh, může navrhnout zrušení opatření obecné povahy jen společně s takovým návrhem.

Z výše uvedeného vyplývá, že současná právní úprava vyžaduje jistou bdělost každého občana k věcem veřejným, poskytuje však možnosti, které je třeba využít, pokud nechceme, aby okolí našich obcí bylo měněno bez toho, aniž by tyto změny odrážely zájmy jejich občanů.

Mgr. Lucie Nováková